Res Somnium

2. listopadu 2010 v 15:50 | AndyAlice |  Stories
Res Somnium
Byla jsem na louce. Uslyšela jsem hlas a otočila jsem se.
"Amando! Amando, pojď sem!" Přeběhla jsem louku a stála jsem po boku Alice. "Amando, proboha, zvedni se." Co to mluví? Já přeci stojím! Zamrkala jsem a byla jsem ve svém pokoji. Zase jsem usnula nad úkoly, to snad ne!
"Mami, promiň. Hned to dodělám." Máma odešla a já jsem vzala do ruky tužku. Odkdy nakládají třináctiletým tolik úkolů?  A tohle má být co?
"Pozor na závorky, Amando!" Ohlédla jsem se.
"Alice? Alice, to je nesmysl! Ty nejsi skutečná." Alice, která sedí na mé posteli? Podívala jsem se na papír. Jejda, hloupý závorky! Přepsala jsem příklad. Otočila jsem se, abych jí poděkovala, ale nebyla tam.
Druhý den jsem prohledávala skříň. Nic se mi nelíbilo, budu muset na nákupy. A pak se ozvala Alice.
"Vezmi si to dlouhé tričko a ten hnědý svetr." Poslechla jsem ji a vypadala jsem nádherně. Ve škole jsme taky sklidila úspěch.

Alice se mi dlouho neukázala. Proč? Ve škole se mi dařilo a oblékala jsem se dobře. Ale pořád jsem občas měla problém. Několik měsíců jsem žila celkem bez problémů. A pak jsem se učila na zkoušky, ale nešlo mi to do hlavy. Uslyšela jsem hlas. "Uč se systematicky, předmět po předmětu a nepřeskakuj pořád ty kapitoly. Čti si to, udělej si i přehlednější zápis." Na slovo jsem ji poslechla. Hned jsem to uměla lépe. Alice mi často pomáhala, ale postupně se mi ukazovala častěji a častěji. Pomohla mi s každou drobností. Oblékala jsem se nádherně, vždycky mi poradila. A i moje výsledky ve škole se zlepšily. Ale pak to přišlo.

Ráno jsem přišla do školy a hned během první hodiny ohlásili, že vyučování odpadá. Všichni vystřelili z budovy, ale já jsem se zdržela, potřebovala jsem si srovnat skřínku, abych našla učebnici dějepisu. Vystřelila jsem deset minut po ostatních a nerozhlédla jsem se. Pamatuji si jenom zatroubení, pak sanitku a tmu.
Probudila jsem se do bílého nemocničního pokoje. Bolela mě hlava a necítila jsem nohu. V boku mě bolestivě píchalo a pálilo.
"Ahoj, Amando." Vzhlédla jsem. Vedle postele stál nějaký lékař. Měl spoustu vrásek a skoro šedivé vlasy, které dřív byly nejspíše hnědé. "Konečně jsi vzhůru, tvoje matka se o tebe bála. Před chvílí si šla odpočinout domů. Ale nejsi na tom dobře. Zlomená noha, několik zlomených žeber a otřes mozku. Jak ti je?" Jako by to nevěděl. Právě to přesně popsal. Bylo jasné, jak mi je. "Hned tak se odsud asi nedostaneš, zavolám k vám domů, ať ti přinesou osobní věci. Chceš něco konkrétního?" Zamyslela jsem se a řekla jsem mu všechno, co jsem doopravdy chtěla a mohli mi to přinést.
"Ať mi donesou kompletní sérii, oni už budou vědět. A taky blog a tužku." Doktor kývl a odešel. Byla jsem unavená a usnula jsem, sotva za sebou zavřel dveře. Když jsem se vzbudila, seděla u nohou postele Alice a pohupovala nohama.
"Ahoj, marode. Tak co? Jak se cítíš? Byla to teda pěkná rána do hlavy. Ale rozum jsi nedostala, co? Pořád mě vidíš." Seskočila z postele. Vždycky jsem věděla, že je jenom přelud, ale zvykla jsem si na ni.
"Pořád. Ale vím, že nejsi skutečná. Jenom mi to pomáhá. Ve skutečnosti jsem na všechno přišla sama. Je to, jako by část mého já vyskočila z těla a mohla mi radit." Pousmála se. A potom posmutněla.
"Už mě nepotřebuješ. Asi už půjdu. Nezapomeň na mě a neboj se. Vždycky budu poblíž." Přistoupila ke mně a její obrysy se rozvlnily.
"Ne, Alice. Zůstaň ještě. Prosím." Její ruka se dotkla mého hrudníku v místě, kde bylo srdce, a zmizela. Alice posmutněla.
"Vždycky tu budu s tebou, Amando. Uvnitř tebe." Udělala krok a zmizela. Část mého já se vrátila do mého těla. Navždycky. Poslední, co jsem uslyšela, než jsem znovu usnula, byl tichý, zastřený hlas.
"Kdo nehledá skutečnost, nemůže najít sen."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 LEJONKA CULLEN | E-mail | Web | 4. listopadu 2010 v 9:07 | Reagovat

ahojík sbííí na mém blogu je twilight mega bleskovka byla bych ráda kdyby ses ůčastnila :)))

2 LEJONKA SALVATORE CULLEN | E-mail | Web | 4. listopadu 2010 v 12:30 | Reagovat

(lejonka cullen)ahoj tak už zase já ... hele jde o to, že sem si založila 2. blog o the vampire diaries a na něm mám zase jinou přezdívku lejonka salvatore cullen  a moooc bych chtěla abysme byli sbéééčka ale teda tet newim jak to budemem delat z obíháním ..... možná by to šlo že bych obíhala 2X prosím napiš mi na blog ... :-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.